Nejlevnější lyžařské zájezdy do Itálie - prodloužené víkendy - freeski

Skiareál Plose patří mezi 3 střediska sdružené pod názvem Eisacktal - Valle Isarco. Tyčí se přímo nad Brixenem a patří mezi nejvýznamější místní areály.

Bezlesou planinu Plose protkalo po celé šíři šest sedačkových lanovek s klubkem převážně červených sjezdovek - ty strmější spadají ze sousedního vrcholu Pfannspitze (2 547 m). Do údolí pak od horské chaty Plose vede jedna z unikátních tratí – černá sjezdovka Trametsch s bezmála 1 400 metrovým převýšením, přičemž nejprve krotce stéká po holém hřebeni a níže pak severozápadním, středně prudkým zalesněným a velkoryse vykáceným svahem v nekonečných zatáčkách až k parkovišti. Se svými devíti kilometry je nejdelší v Jižním Tyrolsku a svým profilem jednou ze špičkových tratí Dolomit.

Skiareál Gitschberg patří mezi 3 střediska sdružené pod názvem Eisacktal - Valle Isarco. Nachází se východně od brenerské dálnice nedaleko Brixenu a jeho vrchol tvoří bezlesá homole Gitschberg (2 512 m). Jedná se o menší areál, který je od roku 2012 propojen se sousedním Jochtalem.

Nejostřeji klopené sjezdovky vedou ze samotného vrcholu Gitschberg, dále se terén krotí do lehké modré, aby se na hranici lesa opět svižněji propadl. Dojezd do údolní vísky Meransen od mezistanice kabniky je pak velmi pozvolný.

Gitschberg s Jochtalem nyní mabízí takřka 50 km sjezdovek a kromě rodin s dětmi si zde najde prudké a zejména poloprázdné sjezdovky i náročnější lyžař.

Skiareál Jochtal patří mezi 3 střediska sdružené pod názvem Eisacktal - Valle Isarco. Nachází se východně od brenerské dálnice nedaleko Brixenu a na rozdíl od Plose a Gitschbergu jsou jeho sjezdovky dobře chráněny proti nepřízni počasí - větru a slunečnímu svitu. Jedná se o menší areál, který je od roku 2012 propojen se sousedním Gitschbergem.

Ve svých horních partiích má řídce zalesněné carvingové dálnice s moderní krytou 6sedačkou, velmi dobrá je i červená trať lesem do údolí. Kromě toho má ve vrchní pasáži dvě krátké, ale černočerné varianty (jedny z nejprudších, jaké je ještě možné upravovat).

Jochtal s Gitschbergem nyní mabízí takřka 50 km sjezdovek a kromě rodin s dětmi si zde najde prudké a zejména poloprázdné sjezdovky i náročnější lyžař.

2 menší rodinné rodinné areály Speikboden a Klausberg se nachází severně od Brunecku v údolí Ahrntal a nepatří již do společnosti Dolomiti Superski. Severní orientace sjezdovek, výška až 2.400 m.n.m. a umělé zasněžování představují výborné sněhové podmínky po celou sezónu.

Hlavním střediskem dvou na sebe navazujících údolí Tauferer a Ahrntal je Speikboden, rozkládající se v severovýchodně orientované kotlině pod stejnojmennou horou. V hlavním kotli se to hemží čtyřsedačkami, kolem nichž stékají široké sjezdovky všech barev, z nichž přeci jen jedna převažuje – červená. Tratě se rozbíhají do tří světových stran, takže je možné podle libosti vyhledávat osluněné, nebo naopak stinné stráně. Nejvyšším dosažitelným bodem je vyhlídka Sonnklar (2 400 m), odkud se lze kochat pohledem na Dolomity i na ledovci přikryté Zillertálské Alpy. Začíná tu také nejdelší sjezd, který se nejprve širokým žlebem a později prudším svahem vydá do hlavního lyžařského kotle a odtud lesním průsekem až do údolí.

2 menší rodinné rodinné areály Klausberg a Speikboden se nachází severně od Brunecku v údolí Ahrntal a nepatří již do společnosti Dolomiti Superski. Severní orientace sjezdovek, výška až 2.500 m.n.m. a umělé zasněžování představují výborné sněhové podmínky po celou sezónu.

Jihotyrolský Klausberg, obývající severně orientovanou kotlinu nad obcí Steinhaus v údolí Ahrntal, má spíše menší rozlohu sjezdovek, zato významné 1 500m převýšení. Svou někdejší skromnější nabídku totiž rozšířil o 8místnou kabinku K2 a ostřeji skloněné, zhruba tříkilometrové sjezdovky do vysokohorských končin v nadmořské výšce až 2 510 m n. m. Po stěnách centrální kotliny se ze zhruba dvoutisícové výšky svažují pestré červené tratě, na jejím dně je na mírnějších svazích prostor pro pohodové ježdění. Tyto tratě obsluhují dvě trojsedačky a krytá čtyřsedačka, na niž pak navazuje zmíněná kabinka K2, tvořící nové srdce areálu.

Jedním z míst v Dolomitech, které nebylo ještě masově objeveno, je údolí Hochpustertal (nově 3 Zinnen Dolomites) s menšími středisky Helm a Rotwand. Obě nesou i dlouhé, kvalitní červené i vydatně černé tratě s převýšením až 1 000 m, výhodou je i sněhová jistota mohutně podpořená výkonným zasněžováním.

V sezoně 2014/2015 byla obě střediska vzájemě propojena a středisko se tak okamžitě zařadilo mezi špičkové dolomitské skiareály.

Samotný Helm nabízí dvacítku kilometrů tratí, které se klikatí převážně severním svahem stejnojmenné hory. Podél páteřní kabinkové lanovky z Vierschachu se obloukem svažuje příjemná pětikilometrová červená sjezdovka střídající svižné a klidnější pasáže, přímo pod lanovkou se pak řítí širokánská, ale výrazně strmější černá trať se sportovními ambicemi. V jejíž horní, červenější polovině se točí ještě stará 2sedačka. Zajímavou černou sjezdovou tratí se může chlubit i jižní stráň směřující do klidného střediska Sexten – vesměs jde totiž o širokou cestu s poutavými výhledy na Sextenské Dolomity, zpestřenou poctivě černým hangem v závěru sjezdu. Na nejvyšší vrchol Hahnspiel (2 200 m) stoupá ze severní strany ještě 3sedačka s nenáročnou červenou tratí a z jihu vlek s krátkým, ale parádním carvingovým hřištěm, z něhož lze navázat po strmém černém úseku na sjezdovku do Sextenu.

Převážně severní svahy v kombinaci s velmi výkonným zasněžováním zaručují jistotu sjezdů až do údolí v podstatě po celou sezónu.